Jak s bobrem po dobrém (i po zlém)
čt 22. 10.
|Knihovna Ostopovice
Bobři poskytují v naší poničené zemědělské krajině významné ekologické služby. S ohledem na potřeby člověka ovšem hledáme rovnováhu pro to, kde je činnost bobra přijatelná a kde nikoliv. Přednáší znalec v oboru ochrany přírody Vlastimil Kostkan.
Čas a místo
22. 10. 2026 18:00 – 19:30
Knihovna Ostopovice, Lípová 67/15, 664 49 Ostopovice, Česko
O události
Od začátku osmdesátých let minulého století, kdy bobři poprvé pronikli do povodí Moravy, stoupl zde jejich počet na několik tisíc jedinců. S růstem početnosti populace bobři postupně obsazovali různé biotopy. Z počátku to byl především hlavní tok řeky Moravy, odstavená říční ramena a jezera po těžbě štěrkopísku v nivách řek. První stížnosti na činnost bobrů tehdy souvisely většinou jen s kácením a poškozováním jednotlivých stromů nebo lesních porostů. S rostoucí početností začala působit vnitrodruhová konkurence a nové rodiny se začaly šířit i do drobnějších přítoků velkých řek a pronikat proti jejich proudu.
V drobných tocích začali bobři stavět hráze a zaplavovat pozemky různého charakteru a majitelé žádali o bourání hrází. Tři moravské kraje (Jihomoravský, Zlínský a Olomoucký) na to v letech 2011, 2013 a 2014 postupně zareagovaly vydáním „Opatření obecné povahy“, které za určitých podmínek umožňuje správcům toků bobří hráze bourat bez udělování výjimek. Vedle toho přibývá problémů, souvisejících s aktivitou bobrů na rybnících.
Na některých lokalitách se…